.

Jak se máš?

Ale dobře

Teda ty ale musíš být svi*ě

Re: .

však taky Vám dodnes nikdo neřekne, že se má dobře. Skoro každý spustí lavinu nářků.

Vyprávěl se tehdy takový vtip:

Trochu jednostranný pohled

Žít tehdy, to nebyla jen otázka, jaké zboží je v obchodech. Ale taky to byla doba, kdy rodiče si museli dávat pozor, co říkají o režimu před dětmi, aby se děti ve škole neprořekly. Kdy se děti učily, že nesmí hlasitě říkat to, co si myslí. Kdy pro dvacetileté, kteří by moc rádi cestovali po světě, to bylo do Vídně stejně daleko jako na Měsíc. Ale jak tak čtu, tak mnoha lidem asi tak moc nevadilo žít v kleci...

Re: Trochu jednostranný pohled

Pamatuju zděšení v očích rodičů, když jsem v krabici ve skříni našla noviny z šedesátého osmého :-))

Mimochodem,

pamatujete si ty výrazy? Sháním televizi, sháním šicí stroj, sháním bony na rifle, ....  Dnes se prostě neshání, dnes se jezdí nakupovat :-)

Re: Mimochodem,

Ano, tak

Nedostatky

Znovu podotýkám, že nejsem zastáncem dob minulých a komoušů vůbec, ale mám rád na vše reálný pohled. Je fakt, že v té době mnoho věcí nebylo, ale né proto, že by nebylo vyrobeno ale díky všelijakým vychcánkům kteří z toho profitovali a vytvářeli umělý nedostatek. Příklad, sháněl jsem barevnou TV která nikde nebyla, tak jsem se po známosti dostal do Multiservisu kde pánovi přede mnou řekli, že se má zeptat za měsíc, snad budou. Pak jsem přišel na řadu já a šel jsem se známou do skladu, kde jsem nevěřil vlastním očím a ještě mi řekla ať si vyberu jakou. Tím jsem se ale stál součásti toho to šlendriánu. Náhradní díly na auto, nemáme napsal jsem do velkoskladu a ten samý prodavač mi s omluvou za několik dní řekl, že se přehlídl, protože dostal z velkoskladu sprda. A tak bych mohl pokračovat do nekonečna.

Re: Nedostatky

Vytvořit uměle nedostatek byl přeneseno do dnešní doby výborný podnikatelský záměr, páč ten člověk co měl televizi věděl, že bude potřebovat náhradní díly do auta a nebo dostat děcko na školu :-))

Mně připadalo zcela normální

se účastnit všech průvodů. Ve škole řekli, že se půjde a mně v těch devíti letech ani nenapadlo, že bych nešel. Byla mezi lidmi určitá disciplína. Ostatně to byla docela švanda. Stejně jako lampionové průvody na VŘSR.

Měl jsem hezké dětství. Maso jsme pokud vím měli asi stejně často jako teď. Pamatuju si, jak jeden čas neexistovaly tužkové baterky. Jak babička čekávala u okna, až přivezou do obchodu mlíko. Jak jsem obdivoval západní hračky, které měli někteří kamarádi. Jak jsem fascinovaně listoval jakýmsi rakouským katalogem a obdivoval elektroniku. Jak otec pro nás pracně přes jakési známé sháněl kola zn. Favorit. Jak jsem viděl moře až někdy v roce 1995. Jak jsme sledovali Knight Ridera na zrnící ORF. Jak jsme měli 13 let starého moskviče. Jak jsem si vždycky všiml, že například vybavení škol, které ukazujív reportážích v TV je naprosto na jiné úrovni, než to, co jsme měli v naší škole.

Ale nemám z ničeho trauma. Myslím, že jsem prožil hezčí dětství, než mají mnohá dnešní děcka.

Re: Mně připadalo zcela normální

A víš proč? Protože na šťastné dětství nemá majetek vůbec vliv. Šťastné dětství Ti udělají rodiče. Jen oni.

Reálně napsáno

pociťuji tu dobu naprosto obdobně.

Osobní zkušenost

Souhlasím s kolegy níže v diskuzi, že zkušenost s minulým režimem je absolutně nepřenosná. Nelze ji nikterak zprostředkovat, musí se zkrátka zažít. Z toho důvodu se musím smát jak starým "ostalgikům", kteří se za komunistů měli strašně fajn, stejně jako dnešním patnáctiletým historikům, horečně mě přesvědčujících, že vrcholní komunisté na prvního máje rožnili malé děti a nerozkousaná sousta zapíjeli vodkou. Nepomohou ani filmy, protože drtivá většina z nich je účelově zkreslených, ať už na jednu, nebo na druhou stranu. Pro minulý režim zkrátka platí totéž, co pro mnoho jiných reálií: buď je člověk skutečně zažije, nebo může jen blbě kecat. Nic mezi tím.

Re: Osobní zkušenost

Kde jsem to žil?

"V řeznictvích visely na hácích obludné kusy tučného masa" - to dnes rostou prasata bez tuku? Je fakt, že když se objevilo telecí, okamžitě zmizelo. Lidé na ně měli. Dnes v Globusu osychá hromádečka telecího za 300 Kč kilo a lidi chodí bez povšimnutí - nemají na to!. Tenkrát jsme si občas koupili celou jehněčí kýtu. Děti o tom dodnes básní,protože není lepší maso. Dnes ji marně sháním  --"Vy jste se zbláznil, to by si nikdo nekoupil, stálo by to majlant" je nejčastější reakce.  Dnes jsou celé skupiny obyvatel, které na pořádné maso nemají a žerou levné salámy vyrobené z různých svinstev (bezdomovci, městští důchodci, kteří většinu příjmu dají za nájem, atd.). Ty pohádky o obrovských frontách na maso by mohly sedět tak na 50. a 60. léta a to už jsem v dospělosti nezažil.

V KSČ jsem nebyl a žil jsem proti dnešku v blahobytu Pracovali jsme s manželkou jako technici v chemičce za celkový čistý příjem 9 tisíc čistého...odpovídá asi dnešním 90 tisícům. O tom se nám teď může zdát. ....

Re: Kde jsem to žil?

Mám takovej dojem,že se na vás teď vrhne pár disidentů,kteří v 89´ tahali leda tak kačera... Dnes jsou to největší pamětníci a bojovníci proti bolševikovi

Poraďte mu at si pustí "Bony a klid"

Vesničku střediskovou1, a tuším Anděla na horách, nebo jak se jmenoval ten film o školním zájezdu na hory?