Ta napěchovaná obálka se prostě nedala ve schránce přehlédnout - na pozadí azurového moře lemovaného bělostně prosluněnou pláží se skvělo moje jméno a adresa, zatímco se z druhé strany vilně zubil lepý tmavokožec, vyšlapávající bosou šestačtyřicítkou cestičku v měkoučkém písku do útrob luxusního apartmánu. Vše prý čeká právě na mne. ZADARA! No konečně pravá letní atmosféra! Kampak že se hrabe notně podmračené Třeboňsko, odkud se zrovna vracíme - s deštěm a hromem v patách. Ostatně Alča mi to prorokovala předem - včetně apetitu nenasytných komárů a předpokladu, že letos nepochytáme vůbec žádný bronz. (V údivu nad našim humpoláckým obyčejem trávit dovču zrovna v blízkosti kalných rybníků si chuděra div hlavu nevykroutila. Dovolená bez moře? Nemožno!)
Mám já to ale štěstí, nemusím se ani žádných soutěží vědomě účastnit, abych je vyhrávala! Navrátím se odtamtud jisto jistě celá vyměněná. Mladší, tmavší, krásnější... A ať si tu zatím doma beze mne stýskají a chodí třebas i o hladu a špinaví - maminka si, děti moje zlaté, pojede zaslouženě ODPOČINOUT.
No tak! Nehupsneme raději rovnýma nohama do reality? COPAK že mi to nabízejí ZADARMO, pominu-li další nabízející se otázky KDO a PROČ?
Na deseti stranách letáku vězí košatý popis osmi dnů a nocí plných neskonalého luxusu. Umnými fotokolážemi protknuté závěrečné pokyny ovšem sem tam v rohu doplňují malinkaté hvězdičky. Sjedeme tedy pohledem až k titěrným vysvětlivkám. AHA, budu si muset sama uhradit letištní poplatky. No a teď POZOR, budu-li chtít využít výhru a vyjedu sólo, musím uhradit tučný příplatek za každý den i noc, poněvadž jednolůžáky v tropech prostě nevedou a basta fidli. Dobsazení dvoulůžáku plně luxusně platícím spolurekreantem je tedy zjevně na mě...
Děkuji pěkně za milou výhru, ale šlechetně ji předávám dalšímu vítězi v řadě. Přeji hodně štěstí, snad se na vás také usměje ve vaší poštovní schránce.
